Třeboňsko

Volba padla na část Třeboňska východně od Třeboně až po hranici se sousedním Rakouskem. Oblast se svým centrem – lázeňskou a historickou Třeboní – je vyhledávaným turistickým cílem. Cyklorodinami s dětmi je velmi oblíbená pro kombinaci rovinatých, málo frekventovaných cest v malebné krajině s množstvím dalších atrakcí a lákadel nejen pro děti. Pomyslnou páteří regionu zasazenou do rozsáhlých jehličnatých a listnatých lesů je řeka Lužnice, díky níž již od středověku vyrůstaly jak houby po dešti rybníky. O tom, že místní kraj je tak centrem českého rybářství, není nejmenších pochyb. O atraktivitu regionu se stará i blízkost sousedního Rakouska. Přírodní krásy na vás totiž čekají i na druhé straně hranice a cyklisté mohou k cestě k sousedům využít více hraničních přechodů.

Co dřív? Kolo, koupání, lodičky, borůvky…
Naši okružní trasu započneme a ukončíme v Chlumu u Třeboně u rybníka Hejtman, neboť jsme zde rozbili rodinný tábor. Městys Chlum je poměrně výrazné rekreační centrum Třeboňska, o čemž svědčí množství kempů vůkol dvou velkých rybníků Hejtman a Staňkovský. Po vyhoupnutí do sedel se dáte kolem Hejtmana západně směrem ke státní hranici. Zprvu jedete, zejména v sezoně, po dosti frekventované silnici a je třeba dát pozor na děti. Velikánský rybník Hejtman zve ke koupání či projížďkám na lodičkách a šlapadlech. Dětskou atrakcí je dlouhá úzká lávka vedoucí ze břehu na ostrov v jižní části rybníka. Jakmile minete toto množství kempů a přejedete most přes rybník, zahnete vpravo a Na Chalupách je po levé straně jedna z posledních možností se občerstvit. Dál už bude na dlouhou část trasy pouze divočina. Čekají nás asi tři nebo čtyři kilometry k hranici. Provoz na komunikaci je minimální. Počet cyklistů měrou výraznou převyšuje počet automobilistů, což je pro nás pozitivní. Před hranicí jsou již jen lesy, v době borůvek s nekonečnými trsy borůvčí. Nezbývá než tolerovat časté zastávky, případně čistit modré pusinky a apelovat na ratolesti, aby aspoň ten dres nebyl modrý.

Od hranice přes rašeliniště po lesní dálnici
Děti ani nepostřehly, že jsme v cizí zemi. Lesy stejně hluboké a borůvky stejně dobré. Rakousko tak necháme na jindy a kousek se vrátíme stejnou cestou, abychom mohli zanedlouho odbočit na cyklotrasu č. 1010 vedoucí k rašeliništi Pele. Před poučkami a naučnými informacemi o rozmanitosti a bohatosti místní přírody a rostlinstva dávají děti stále přednost borůvkám. Trhání a mlsání vzápětí však omezí bezvadná svištící projížďka doslova lesními dálnicemi. Ať už je to pozůstatek komunistických pohraničníků, či iniciativa lesníků, pro cyklisty – a zvláště ty s dětmi – je to skvělé. Však se také část lesních cest dle mapy jmenuje Dálnice. Svištíte po kvalitní cestě hlubokými lesy s dlouhými rovnými úseky bez jakéhokoliv provozu. Rychlejší děti závodí nebo se po rychlé jízdě vracejí k těm pomalejším. Jsou doslova v cyklistickém živlu. Rodiče si jízdu také užijí, protože děti mají v bezpečí a na dohled. Po Dálnici následuje Purkrabská cesta, která vás dovede k romantickému Purkrabskému rybníku. V případě hladu či žízně je možné trasu modifikovat a z cesty uhnout dříve na Hamr a zde se občerstvit. Tak či tak poté následuje již jen návrat do místa startu této krásné a nenáročné trasy. Obecně je možné k okolí Chlumu u Třeboně nakonec podotknout, že léto tu bývá dosti živé. Pro klidnou dovolenou lze rozhodně více doporučit měsíce červen či září. Oblast skýtá samozřejmě mnoho dalších možností k vyjížďkám, jako jinde v jižních Čechách.

text a foto
Petr Růžička