Jizerské hory – Pěnčín

Až sem pojedete, určitě si všimnete zvláštních malých domků se dvěma komíny u obou štítových zdí, právě tady se vyráběly – mačkaly – skleněné perly, knoflíky a jiné. Místní jim říkali buď mačkárny, nebo drikety. V oblasti dnešního Pěnčína jich bylo více než sto dvacet. Dnes už se v nich asi korálky nevyrábějí, většinou byly přestavěny na domky či chalupy. Ale v pěnčínském areálu se perly mačkají dál. Pro děti i dospělé tu nabízejí komentovanou prohlídku výroby skleněných perel. Pak můžete obejít kozí farmu, kde jsou nejen kozy, ale i jiné domácí zvířectvo. Když obětujete pár korun a kozy nakrmíte, děti určitě budou mít radost. Ve staré stodole je historické zemědělské nářadí, můžete hádat, co se tak asi k čemu používalo. V patře je pak i dílna „babky navlíkačky“. Areál dále nabízí projížďku vyhlídkovým vláčkem na blízkou rozhlednu Černá Studnice nebo do Kittlova areálu na Krásné. Pokud to podmínky dovolí, je možno si s sebou do vláčku vzít jízdní kola. Tato varianta cyklistického výletu může být vhodná pro méně zdatné malé cyklisty. Pro šikovné a tvořivé ruce je v areálu korálková dílna, perličky lze i koupit a výrobu nechat na doma. Kdyby na vás přišel hlad, navštivte některé z restauračních zařízení, je tu občerstvení „U Husy“ nebo restaurace„ U Brusírny“, nebo si kupte některou ze specialit z kozího mléka (sýry, tvarohy ad.). Děti si mohou zaskákat i na trampolíně či prozkoumat dětské hřiště těsně vedle terasy restaurace.

Krásné výhledy na Krkonoše
Naše cesta začíná po cyklistické stezce s asfaltovým povrchem a hned v úvodu ztrácí výškové metry, v obci Huť se dostaneme do nejnižšího bodu. Z Hutě do Zásady bohužel trasa vede po silnici, z celého putování je nejfrekventova­nější. Ze Zásady krásně uvidíte až na Krkonoše, dál vede cesta po označené cyklostezce. V obci Velké Hamry trasa odbočuje vlevo kolem hřbitova prudce nahoru. Nejprudší úsek téměř v polovině trasy řádně otestoval výkonnost našich dětí i nás samotných, museli jsme i tlačit… Naštěstí se nám postavila do cesty hospoda Ve Vrších s výbornou obsluhou, kde jsme zastavili na protažení a občerstvení. Pro děti je zde houpačka a výborná domácí malinovka.

Konečně v terénu
Dostáváme se k nejvyššímu bodu pod Černou studnicí a odbočujeme do terénu na vrstevnicovou Beranskou cestu. Zdatnější mohou dojet až na vrchol místní dominanty, na Černou studnici. Povrch Beranské cesty je v převážné většině pokryt šotolinou a je třeba dávat velký pozor při přejezdech odvodňovacích žlábků. Cestu lemují vzrostlé buky a smrky a i v parném létě bude tento úsek velmi příjemný. Ještě než cesta v terénu skončí, projíždí se kolem žertovného kamene. Zkuste dát dětem úkol, aby ho našly.

V Krásné je krásně i tajemně
Po průjezdu osadou Dolní Černá Studnice nás přivítá osada Krásná, spjatá s velmi zajímavou historií. Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako J. J. A. E. Kittel (1704–1783). Traduje se v nich, že upsal ďáblu svou duši výměnou za to, že bude schopen vyléčit jakoukoli nemoc. Ve skutečnosti Kittel dosahoval fenomenálních úspěchů v uzdravování. Léčil nejen šlechtu v daleké Praze či Vídni, nýbrž se staral i o chudé nemocné v širokém okolí Jizerských hor a Krkonoš. Určitě stojí za to zavítat do Kittlova muzea a hned pod ním si prohlédnout ohromnou starou roubenou dřevostavbu, kde měl kdysi Kittel lékárnu, pokoje pro pacienty, pracovnu a údajně rovněž pitevnu a místnost s lidskými kostrami a knihami. Po značené cyklotrase se vracíme zpět na kozí farmu. Hurá na občerstvení, zmrzlinu a další atrakce.

Text:
Daniel a Jindřiška Stehlíkovi Foto: Daniel Stehlík